Zpátečka

8. března 2017 v 18:38 | Rezzy




Ahoj všem!

Vlastně teď pořádně nevím, jak začít. Chtěla bych se omluvit za minulý článek, dostala jsem se prostě do takového zvláštního stavu a potřebovala jsem to nějak dostat aspoň trochu ze sebe ven. Už si nemyslím, že jsem nějaká troska. Vím, že nějakou cenu mám... aspoň trošičku... :D

Vaše komentáře mě potěšily, to co na tom mám ráda je, když někdo napíše svůj názor a můžu se tak díky tomu na nějakou věc kouknout i z jiného úhlu. A například... třeba od Jakuba a Petry to neberu jako nepříjemnou kritiku. Lidi mi ale občas napíšou takové hovadiny... no naštěstí, ťuk ťuk, už mi nikdo dlouho žádnou nenapsal... Já děkuji za vaši podporu, protože některé komentáře jsou jako pohlazení a z těch mám samozřejmě radost :) Ale jak už jsem psala, mám ráda i komentáře, které mi pomůžou se nad něčím zamyslet, něco přehodnotit.

Dnes jsem brzy ráno vstávala a jela do stacionáře. Jela jsem s mamkou autem. Mezitím, když jsme měli program, to tam trochu obešla a ukázala mi pak, kudy se dostanu na tramvaj a zpátky. My jsme ráno chvilku cvičili na balónech, já jsem pak ve skupině co měla ergoterapii - tvořili jsme velikonoční kraslice ubrouskovou metodou na tvrdý papír. Bylo to hezké :) Nakonec jsme seděli v kruhu a zkoušeli jsme si postupně takové zvláštní nástroje, třeba tibetskou mísu. A pak jsme zavřeli oči a sestřičky kolem nás chodily s takovým nástrojem, nevím, jak to popsat, ale vydávalo to hezké zvuky, taková trochu jako zvonkohra nebo jak to říct...
No a mají tam super psa, který tam tak mezi námi chodil nebo někde spal na sluníčku. Bernský salašnický pes, takový velký méďa :)

Pak jsem si vyzkoušela dojít na tramvajovou zastávku a zpět a pak jsme s mamkou jely na oběd a na nákupy všeho možného. Tak už jsem docela unavená, ale tak příjemně unavená :)

Příští termín je v pátek, původně jsme měly s mamkou v plánu, že se mnou ještě jednou pojede, ale nakonec jsme se dohodly, že se mnou mamka pojede jen autobusem a pak bych já jela dál tramvají a ona do práce. A pak budu muset jet sama domů. Mám na to celé odpoledne :D Snad nebudu někde večer uprostřed cizího města dřepět a brečet :D

Na ten pátek se docela těším, jen to vstávání a cestování no... ale myslím, že si zvyknu :)

Mějte se krásně :) A pokud jsem neodpověděla na nějakou vaši otázku, tak dejte vědět, já to napravím. Těch komentářů bylo celkem hodně.
Děkuji a přeju hezký den :)



 


Komentáře

1 Melly Melly | Web | 8. března 2017 v 22:07 | Reagovat

Ten stacionář zní moc fajn!:) Jak to, že je to tak málo četné?

2 matka matka | 9. března 2017 v 8:25 | Reagovat

No sláva :-))))) Další krůčky jsou tu :-)
Teda veřejná doprava? Su ráda, že ji nemusím až tak často používat, ale dá se to. Jinak vzdávám hold těm, kdo to zvládnou lépe, než já (dcerka kdysi zabloudila v autobuse v Londýně, ale během 2 hodin to zvládla správně dojet na určené místo, i když ještě dobře nemluvila anglicky)
Tibetské mísy - úžasná záležitost, její tón jsme používali před meditací, pro dobrý pocit, léčení, případně i uvědomění si sebe sama.
Jen tak dál :-)

3 Ellaria Ellaria | Web | 10. března 2017 v 0:49 | Reagovat

Taky nerada vstávám :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama