Ukulele

5. června 2016 v 18:59 | Rezzy





Zhubla jsem dvě kila. Konečně něco. Ještě bych chtěla zhubnout tak deset.

Včera jsme byli u babičky, slavili jsme bráchovy narozky. Bylo hezky, seděli jsme venku na posezení. Ale nějak nejsem ve své kůži. Vzala jsem si rivotril. Jinak jsem včerejšek strávila v posteli.
Dnes jsem taky strávila většinu dne v posteli. Jen odpoledne mě mamka vytáhla asi na dvě hoďky nakupovat. Ale furt nejsem ve své kůži a vzala jsem si zase rivotril. Motá se mi hlava, je mi slabo a nechci sebou někde třísknout. Cítím úzkost. Sžírá mě zevnitř...

Celý víkend myslím na pondělí a na to, jak doktorce řeknu, že mi je špatně. Bojím se, že když mě znovu pošle na kliniku, skončím nakonec v léčebně. Kliniku mám ráda. Léčebnu ne.

Tadydadydáá, tá ta ta tá... tá tá...

Někdy je i kráťoučké venčení pejska neuvěřitelně těžký úkol. Někdy i ležet na posteli je neuvěřitelně těžký úkol. I dýchat může být někdy neskutečně náročné. Nádech... výdech... klid... bude zase líp...

Něco se chystá, někdo mě chce unést, někdo mi chce ublížit, možná mě chce někdo zabít!

Poslední dny se nějak často ocitám v jiných světech. Nevím jak... proč... nevím, co mám dělat... V některých světech jde o hodně, v některých nejde o nic. Ale teď bývají důležité a naléhavé. Jenže dostat se do nich je těžké. Člověk musí přejít do jiné dimenze a jen tak přes den mi to většinou nejde.

Čas plyne chvíli dvakrát rychleji a pak zase třikrát pomaleji. Všechno je rozvolněné, vláčné. Plavu v medu. Tikot hodin se mění, zpomaluje. Svět má zvláštní odstíny barev. Co se to děje? A proč?

Tadydadydáá, tá ta ta tá... tá tá...

Musím jít vyvenčit pejska. Což znamená, že musím vstát z postele. To je fuška!

Čauky mňauky!





 


Komentáře

1 petra p petra p | 6. června 2016 v 8:54 | Reagovat

ach jo

2 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 6. června 2016 v 11:30 | Reagovat

Je to tak těžký, že ani nevím, co na to mám říct. Musíš zůstat při zemi. Každopádně vylézt z postele je nejtěžší úkol do nového dne :-D

3 Melly Melly | Web | 6. června 2016 v 12:28 | Reagovat

Rezzy, je ale třeba, aby jsi to doktorce řekla. Chápu, že léčebnu nemáš ráda, ale  takhle si taky nepomůžeš... Je už vlastně pondělí a tak jen doufám, že jsi to doktorce řekla.
Drž se!

4 Alfirin Alfirin | E-mail | Web | 6. června 2016 v 16:19 | Reagovat

Terry, napiš pak prosím, jak ti to u doktorky dopadlo! Držím palce a myslím na tě!

5 Ellaria Ellaria | Web | 7. června 2016 v 10:27 | Reagovat

Milá Rezzy, moc nerada tohle čtu, jelikož mi je tě neuvěřitelně líto :( Doufám, že plavání v medu neznamená, že experimentuješ s dávkováním prášků.
Snad jste s doktorkou došly k nějakému řešení.

6 Victoria Victoria | Web | 7. června 2016 v 11:28 | Reagovat

Rezzy, to mě moc mrzí. Tvůj článek je hodně zmatený. Je to prášky? Nebo prostě tvou nemocí?
Není nějaký způsob nebo metoda, jak se vrátit zpět do reality? Je mi jasné, že to asi vidím moc jednoduše. Nevím, jak těžké je bojovat proti tomu. Ale někdy mi přijde, že se tomu hrozně rychle poddáš.

Snaž se dělat běžné činnosti. Chápu, že je těžké vstát z postele, ale zůstat ležet v té posteli podle mě není řešení. Určitě napiš, jak to dopadlo s doktorkou. Určitě bude brzy líp!

7 Lucie. Lucie. | Web | 7. června 2016 v 14:16 | Reagovat

Bude zase dobře, neboj se <3 .

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama