Konec, prosím...

15. dubna 2016 v 10:55 | Rezzy





Co ze mě je? Troska. Závislá na lécích. Blázen, cvok, idiot. Když jsem měla anorexii, pomáhalo mi číst příběhy těch, co se uzdravily. A hledala jsem všechny možné informace. Knížky, internet... Ale se schizofrenií to tak není. Je jedno, kolik toho o ní vím. Udeří znova a znovu a já jsem bezradná a ptám se - má tohle všechno smysl? Myslím, že smysl to prostě nemá žádný. Vytáhla jsem si černého petra.

Včera mě přestěhovali na jiný pokoj k jedné paní a jedné dívce, protože jsem v bývalém pokoji zůstala sama a oni tam museli dát nějaké akutní příjmy mužů. Obě spolubydlící jsou celkem fajn. Stejně jsem už od čtyř nemohla spát, tak jsem si zalezla do koupelny.

Občas mám chuť spát a probudit se do normálního života. S rodinou, pejskem, přáteli. Je mi trapně, když chodím po chodbě, brečím a doktorka mě hladí po zádech. Vzlykám a nejde mi přestat,

Jak tak často spím přes den, bývám potom trochu dezorientovná. Dneska ráno jsem myslela, že jsem se probudila u babičky. Když se probouzím odpoledne, nechápu, kolik je hodin co je za den.

Včera brzy ráno si ke mně přisedl malinký kdrnatý kluk. Divila jsem se, co tam dělá, když na intenzivku děti pod 15 let nemůžou. Pak zmizel. Viděla jsem ještě ducha, takového modrého, byla tak žena. Byla moc milá, moudrá. Takové halucinace by se mi líbily. Jenže když mi pak do pokoje pořád vcházeli a vycházeli muži v černém, kterým jsem neviděla obličej... tak to tedy ne...

Navíc si připadám jako časovaná bomba. Až mi jednou pořádně rupne v bedně, tak jsem zvědavá, co se mnou budou dělat. Až vyřvu do světa všechnu tu svoji bolest... tak to tady srovnám se zemí.

Ať už ty léky zaberou... ať můžu jet domů za svými miláčky...
Konec, prosím...



PS: přidávám ask


 


Komentáře

1 Victoria Victoria | Web | 15. dubna 2016 v 11:17 | Reagovat

Rezzy, já netuším, proč se to muselo stát zrovna tobě. Život je kolikrát pěkně nefér. Ale ty jsi bojovnice! Hlavně nic nevzdavej. Věřím, že všechno má svůj smysl, i když to nechapeme. Drž se! Jinak, ještě mě napadlo, jestli by nebylo dobre trochu pátrat v alternativni medicine.

2 wearealllittleweird wearealllittleweird | 15. dubna 2016 v 12:08 | Reagovat

Bobe :( Je mi to líto, přeju ti at je ti zase dobře!

3 Melly Melly | Web | 15. dubna 2016 v 13:01 | Reagovat

Terry, drž se. Neumím si představit být v tvé kůži. Nevím, jestli bych obstála tak dobře jako ty. Spíše ne, nemám takovou vůli. Snad ty léky brzy zaberou:(

4 Tucka Tucka | E-mail | Web | 15. dubna 2016 v 13:27 | Reagovat

Život není prostě fér, to je hrůza...

Někdy se bojím, že jednou v sobě neudržím vztek a někoho zabiju, nebo zraním...

5 Anežka Anežka | 15. dubna 2016 v 15:07 | Reagovat

Ahoj Rezzy,nikdy bych nevěřila, že sem následující komentář napíšu, nikdy jsem nikomu nic přímo nepředhazovala, ale tentokrát mám prostě chuť to udělat, protože ty už zkrátka nemáš, za prvé co ztratit, a za druhé už podle mě nemáš ani jinou možnost. Prostě ber nebo nech být je to na tobě.

Tenhle příběh je reálný, dotyčnou znám:
http://www.vojtechkodet.cz/svedectvi/byla-jsem-satanistkou-svedectvi.html

Znám i další lidi, kterým se stalo něco podobného, sice bych je spočítala na prstech jedné ruky, ale ti lidé skutečně existují.

Stojí na tomhle:

http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Zlomeni-pout.html

A cesta jak  s tím začít, když o tom ví člověk úplný prd, je tady:
https://hledamboha.cz/online-kurz/

Upřímně, jsou pro mě tyhle příběhy o dost víc uvěřitelnější, než příběhy o uzdravení anorektiček, protože já jsem měla anorexii a vím, že vždycky anorektičkou budu, až do konce života, i přesto, že nehladovím, tak jí prostě mám. Jenže s tím se dá žít, to mě nemůže momentálně zabít na rozdíl od schizofrenie. Skrytě tohle ví každá anorektička, jen si to neuvědomuje nebo to nepřizná, protože se to prostě nehodí...

6 Petra Petra | 15. dubna 2016 v 15:29 | Reagovat

[5]: Anežko...nemyslím si, že jediná možnost pro Rezzy je víra v Boha, to ji jako odsuzuješ, že pokud neuvěří, nebude jí lépe??? Já si to nemyslím, podle mne není každý naladěný na Boha, někomu pomůže víra i v jiné věci, ať už je to rodina, příroda, skrze kterou objeví třeba svou sílu apod.
Rezzy, je to těžké, ale věřím, že bude lépe, máš možnost mluvit i s psychologem?

7 Anežka Anežka | 15. dubna 2016 v 15:33 | Reagovat

Jinak ještě k těm tvým otázkám. Ty podle mě děláš jednu chybu, ptáš na otázku smyslu tvé nemoci, smyslu tvého života a hledáš odpověď v medicíně a myslíš si, že ti v tomhle pomůžou prášky. Jenže ty pokládáš spirituální otázku, ke který ti věda (medicína, psychiatrie, farmacie) nemá z podstaty věci co říct, protože to není její obor. Když už tyhle otázky pokládáš, a odpovědi tě skutečně zajímají, tak alespoň hledej odpovědi v těch správných vodách - tj. v duchovnu a ve víře a nespoléhej na to, že ti s nimi medicína pomůže. Na to na co se ptáš, to je totiž přesně obor víry. Věda odpovídá a může řešit otázky jak se něco děje, víra ti může dát odpovědi a pomoci při hledání důvodů proč se něco děje a jaký to má vlastně smysl. Hezky o tom mluví tento Oxfordský matematik:

http://technet.idnes.cz/john-lennox-veda-a-vira-rozhovor-interview-f29-/veda.aspx?c=A141128_160155_veda_pka

8 Anežka Anežka | 15. dubna 2016 v 15:43 | Reagovat

[6]: Ok, špatně jsem se vyjádřila. Určitě to není jediná možnost, opravuji to na: Je to jediná možnost, která mě napadá. Ty jsi napsala spoustu dalších což je ok, ale podle mě to nemá Rezzy co dát, protože se jí to netýká ona přeci víru v rodinu má a víra v přírodu - myslíš, že fakt existuje někdo, komu pomohla víra v přírodu při onemocnění schizofrenie nebo znáš někoho takového? Pokud ano, je to skvělé a je to fajn tip na víc ...

9 Anežka Anežka | 15. dubna 2016 v 15:48 | Reagovat

[7]: Jinak já  určitě Rezzy neodsuzju, ani neříkám, že jí to sto procentně pomůže, protože jak píšeš - každý není naladěný na Boha, víra je totiž dar, beru to jako jistý druh talentu, který se vyplatí rozvíjet. Nebo se to dá přirovnat - když máš lék, který víš, že pomohl určitému procentu lidí, tak ho prostě vyzkoušíš a nenecháš ho ležet na nočním stolku s odůvodněním, že existuje část lidí, které to nepomohlo, tak je to asi blbost ... Já to píšu jenom jako možnost ne jako jediné platné univerzální řešení.

10 bells bells | Web | 16. dubna 2016 v 9:15 | Reagovat

Terezko naše...ty jsi tak neskutečně odvážná a silná!!!!....moc moc moc moc moc na tebe myslím a za srdce si přeji, aby se ti podařilo nad tou potvorou zvítězit!!!!!!!...

11 Yours Yours | 16. dubna 2016 v 12:48 | Reagovat

*hugs*

12 Ellaria Ellaria | Web | 17. dubna 2016 v 22:54 | Reagovat

Rezzy, moc na Tebe myslím a věřím, že se Ti tuto vleklou ataku podaří překonat. Na mnoho otázek se těžko hledá odpověď. Je to šílený a šíleně těžký boj; nevzdávej se! My všichni stojíme při Tobě a i když nemůžeme bojovat za Tebe, bojujeme s Tebou! ♥

13 saorisse saorisse | Web | 20. dubna 2016 v 22:35 | Reagovat

Souhlasím s Anežčiným komentářem. Duchovní cesta pomáhá i mně. Nechodím pravidelně do kostela, nejsem křtěná, ale věřím na něco vyššího dobrého, co nám může pomoci a je při nás. A nechci to nazývat Bůh. To něco si představuju jako čistou, pozitivní energii. Světlo. A někdy to Světlo nechám projít celým tělem a je mi lépe. Myslím, že by se mělo vyzkoušet vše.
Myslím na tebe, Terezko. Musíš to mít strašně těžký... Bojuj!

14 verinka verinka | E-mail | 25. dubna 2016 v 15:23 | Reagovat

[9]:vím, že víš, o čem píšeš..děkuju ti.

15 Anežka Anežka | 25. dubna 2016 v 16:25 | Reagovat

[14]: Mohla bys to rozvést? Moc nerozumím zač mi děkuješ, ač mě to těší :).

16 verinka verinka | E-mail | 25. dubna 2016 v 17:37 | Reagovat

[15]: no, za to, že se snažíš Rezzy pomoct a že ses odvážila mluvit o víře, o Kristu.:) Není to snadné, člověk si připadá poněkud blbě, aby se snad nevnucoval, aby někomu něco nenutil..já osobně to často už raději spolknu a tajně doufám, že někdo jiný bude mít víc odvahy.

17 Anežka Anežka | 25. dubna 2016 v 18:31 | Reagovat

[16]: Jo tak :). Teď zas vím, o čem píšeš ty, také ten pocit moc dobře znám a dělám to často jako ty, ale v těch situacích, kdy vidím, že je člověk v opravdu hluboké krizi a kdy je šance, že se mu srdce byť jen na okamžik otevře, tak to risknu a nevadí mi, že budu na chvíli za blbce. V každém jiném případě je to házení perel víš komu...

18 verinka verinka | E-mail | 26. dubna 2016 v 11:50 | Reagovat

[17]:ono je to takové citlivé téma, já to chápu, ty obavy a rozpaky z toho.Mě taky dokáže (ale jen v duchu :) děsně vytočit, když mi někdo začne povídat např. o léčivé síle víl a jednorožců..křestanství zní podobně bláznivě.

19 Anežka Anežka | 26. dubna 2016 v 12:31 | Reagovat

[18]: Znáš to, každý v sobě má místo, které je určené výhradně pouze pro Boha, ale dá se zaplácnout ledasčím co tam vůbec nepatří nebo co patří na úplně jiné místo, ať už je to touha po majetku, vzdělání, penězích, dítěti nebo víra v jednorožce :). Nebo to místo může zůstat prázdné. Pokud je to místo "zaplácnuté" tak má člověk, alespoň pocit, že žije tak nějak ok. To, že věci nejsou tam kde mají být, člověku dojde, až dosáhne všeho vyjmenovaného a najednou zjistí, že mu pořád "něco" chybí.

20 verinka verinka | E-mail | 30. dubna 2016 v 11:50 | Reagovat

hlavně se Rezzy drž..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama