Koně

14. prosince 2015 v 14:47 | Rezzy





Podobný článek už tu jednou byl, ale je mezi smazanými. Možná, že to ještě někdo nečetl nebo třeba budete mít chuť se kouknout podruhé :) Krátké povídání o koních a hlavně fotky... Procházela jsem dneska různé fotky v počítači a vzpomínala jsem u toho. Vybrala jsem pár, které mě dnes tak nějak oslovily...

Už snad když mi byly dva roky, chodila jsem se s babičkou dívat na koníka, který se jmenoval Cyril. Já si na to nepamatuju, ale babička mi vždycky předvádí, jak jsem na něho roztomile volala. I u druhé babičky jsem se chodila koukat na koníky, kteří měli ohradu za domem prarodičů.

Na koni jsem jako malá seděla několikrát, ale až ve třinácti jsem si na jednom výletu s bráchou zkusila koně sama "řídit". Tehdy mě to popadlo a za každou cenu jsem se chtěla naučit jezdit na koni. Rodiče mi to napřed nechtěli dovolit, že to je nebezpečné, ale pak povolili. Začala jsem chodit na ranč v nedaleké vesničce. Vždycky mě víc lákal westernový styl.

Na ranč jsem chodila jeden den v týdnu a občas o víkendu - chodilo nás tam celkem dost a měli jsme rozdělené služby. Za práci jsem se učila jezdit. Následovaly hodiny a hodiny v kruhové ohradě, kde jsem se učila udržet se na koni v klusu a pak ve cvalu. Potom hodiny a hodiny na jízdárně a pak taky vyjížďky do přírody. Milovala jsem to, byly to krásné časy...

Ale bylo samozřejmě i pár těch pádů. Jednou v létě jsme s koňmi plavali v řece a kobylka, na které jsem jela, se asi něčeho lekla, vyběhla na břeh, tam vyhodila zadníma nohama a já jí přeletěla přes hlavu a přistála na šutrech. Nic se mi naštěstí nestalo. A pak jsme jednou jely s holkama na vyjížďku a můj koník mě vůbec neposlouchal. Začal závodit s druhým koníkem a při dost vysoké rychlosti mi udělal myšku a už jsem letěla. Udělala jsem několik kotrmelců a zděšeně sledovala vzdalujícího se koně. Bála jsem se, aby si nedupnul na otěže nebo něco... Když zastavil, dost se mi ulevilo. Až pak jsem zjistila, že jsem si asi zlomila ruku... :D

Ke koním jsem pak přestala chodit kvůli tomu, že už jsem to se školou moc nestíhala a taky kvůli tomu, že na ranči nebyl úplně dobrý kolektiv. Sice jsem později zkoušela ještě dvě stáje, ale už to nebylo ono... Od té doby sním o tom, že si jednou pořídím vlastního koníka. Především na vyjížďky do přírody a tak :) Ale vím, že to není jednoduché a je to velká zodpovědnost...

Tak a teď už fotky.

(PS: angína se nelepší :-/ Celé dny jen ležím a jsem bez energie.)














 


Komentáře

1 Tucka Tucka | E-mail | Web | 14. prosince 2015 v 16:08 | Reagovat

Taky jsem jezdila na koni, dva roky, a vlastně jsem taky odešla kvůli kolektivu. Z koně jsem za tu dobu spadla jen jednou, potom jsem ho většinou zvládla zastavit, ale taky jsem prolétla kopřivama :-D
Ježišmarjá, a už se uzdrav :)

2 Dominique Dominique | Web | 14. prosince 2015 v 17:30 | Reagovat

To je krásné, když má někdo takovou zálibu, já osobně se koní třeba hrozně bojím :D

3 Victoria Victoria | Web | 14. prosince 2015 v 17:38 | Reagovat

Nádhera! Já bych se hrozně moc chtěla naučit jezdit na koni, ale bohužel v okolí nic není. Asi zůstane jen u dětského snu, ale i tak to musí být úžasné, vidět svět z koňského hřbetu :-).

4 Melly Melly | Web | 14. prosince 2015 v 18:36 | Reagovat

Dřív jsem neměla moc pochopení pro ten typ holek, co tak hrozně baví koně... no, o prázdninách jsem si to zkusila a pochopila. Muselo to být hrozně fajn... hledáš ještě teď nějakou stáj? Třeba by to někde mohlo být zase tak super..:)
Vyzdrav se!:)

5 amelie amelie | Web | 15. prosince 2015 v 19:16 | Reagovat

Nádherné fotky. Ráda se na koně dívám...

6 Anet Anet | Web | 18. prosince 2015 v 17:30 | Reagovat

Také od mala miluju koně, vzpomínám si, že příbuzní kdysi říkali, že taková ,,láska" přejde. Ale nepřešla, myslím si totiž, že člověka, který tato elegantní zvířata opravdu miluje, to nikdy nepřejde a neomrzí. V jednom kuse jsem si to, že nemohu být u koní, vynahrazovala jejich neustálým kreslením a čtením o nich. A až vcelku nedávno jsem si svůj sen splnila a konečně docházím na jezdecké lekce. Nejde mi to, ale neskutečně mě to baví :D Opravdu to stojí za to, cítit pod sebou tak nádherné zvíře je nepopsatelné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama