Kokosky na rozloučenou

12. listopadu 2015 v 17:14 | Rezzy





Zdravím!

Abych vysvětlila nadpis - zítra se loučím na denní klinice a na rozloučenou jsem před chvílí dopekla kokosky, tak snad budou chutnat :)) Kdyby to někoho zajímalo, tak recept je úplně jednoduchý. Smíchat 200g kokosu, dvě vajíčka a 150g moučkového cukru a udělat na plech hrudky. Myslím, že by to mohlo být i jako vánoční cukroví... :) Tohle množství mi vyšlo na plech a půl.

Dneska to bylo na klinice fajn, uteklo to hrozně rychle. Po relaxaci a krátké přednášce na téma zvládání problémů jsme tvořili - dělala jsem stromeček z bavlnky a musím počkat do zítřka, jestli na něm stihne uschnout lepidlo a vezmu si ho domů a ozdobím. A na oběd jsme společně ukuchtili kuře se zelím a knedlíkem. Pak relaxace a hurá domů.

Moji rodiče pracují oba v pivovaře a mamka říkala, že hledají někoho na výpomoc do laboratoře, kde mamka pracuje, asi na čtyři hodiny denně odteď do Vánoc. Možná vezmou mě, doktorka mi to taky schválila, ale ještě to není jisté. Ale nebylo by to špatné. A kdyby byl nějaký problém, tak toho prostě nechám, oni to pochopí, mamčina šéfová ví, že jsem nemocná.

Včera na vizitě jsem si paní doktorce stěžovala, že po nasazení posledních léků před měsícem jsem začala přibírat.
"Dneska jsem se soukala do svých oblíbených kalhot a byly mi tak těsné, že bych v nich nevydržela."
"Myslím, že ještě pořád v sobě máte anorexii. Teď ale vypadáte dobře. Dejte ty kalhoty charitě, kupte si nové a nemusí vás to štvát."
Stejně se ale dobrovolně přiznávám, že bych raději chtěla zhubnout než kupovat nové oblečení!

Napadla vás otázka, proč jsem vzpomínala na pobyt na psychiatrii. Mě napadá hned několik důvodů. Čtu knížku, ve které je hlavní hrdinka převážnou část knihy v léčebně. (Jmenuje se "Neslibovala jsem ti procházku růžovým sadem", můžu ji doporučit, už ji čtu podruhé.) Takže jsem u čtení samozřejmě vzpomínala na to, jak jsem byla v léčebně já. Dalším důvodem je, že ještě před měsícem jsem nebyla daleko od další hospitalizace a taky jelikož už je to od poslední hospitalizace rok, tak přemýšlím o tom, jak jsem se za ten rok zase posunula či neposunula, co se změnilo... A taky se mi poslední dny několikrát o léčebně zdálo.

Navíc jsme na skupinové terapii měli téma psychóza a nemocnice. Bavili jsme se o tom, proč se hospitalizace všichni tolik bojíme, ale taky o tom, v čem je dobrá.
"Mně přišlo dobré to, že jsem mohla brečet a chovat se divně a neděsila jsem tím doma svoji rodinu," řekla jsem.
Doktorka přikývla. "Ano, ano... kde jinde by člověk mohl brečet a vyvádět, když ne v léčebně?"

No a jinak... našla jsem fotky, které vyfotila jedna učitelka v úterý ve školce, jak jsem dětem vysvětlovala, jak jezdí koník a jak jsme pak hráli šachy. Tak je přikládám.

Mějte se krásně! :)






 


Komentáře

1 Melly Melly | Web | 12. listopadu 2015 v 21:05 | Reagovat

Tenhle článek se mi hrozně líbí:) Kokosky určitě budou chutnat, jak o nich píšeš, tak bych si je hned dala:D Myslím, že jsem to někde jako cukroví měla:)
Snad ti to v tom pivovaře vyjde, aspoň zkusíš něco nového, ale kdyby to tak bylo nějak špatné, tak si z toho taky hlavu nedělej:) Vypadá to, že s těmi dětmi ti to jde, což je úplně krásné!:)

2 Ellaria Ellaria | Web | 13. listopadu 2015 v 1:01 | Reagovat

Zbožňuju kokosky! Obvykle jsou tak sladké, že mi zuby trnou už po dvou-třech kouscích, ale jsou skvělé. Možná recept využiji ke zpestření obvyklého vánočního cukroví - stačily by dva plechy :)
Snad ta práce klapne, nezní to špatně ;)
Kromě toho, že kalhoty co daruješ charitě pomohou je přeci skvělé kupovat nové a hezké oblečení ;) Móda se mění a člověk nejednou při procházení obchodů zatouží po pěkném kousknu do šatníků ;) Navíc je to ideální dárek od Ježíška :p
Obdivuju ty prcky, že mohou chápat tak složitou hru. A tebe, že na ně máš nervy! :D

3 solow solow | 13. listopadu 2015 v 7:21 | Reagovat

Pribera sa z jedla nie z liekov :D a teraz mas sancu ukazat svoju sebakontrolu a sebaovladanie, idu vianoce, kopec cukrovi :D a naco by ti boli stare nohavice, ked mozes mat nove? :D mozno ich dostanes ako predcasny vianocny darcek

4 Amálka Amálka | Web | 14. listopadu 2015 v 16:00 | Reagovat

Mňam kokosky :) Jsou sice hrozně sladké, ale já je můžu!

5 C. C. | Web | 15. listopadu 2015 v 9:34 | Reagovat

Myslim, ze kokosky vsem urcite chutnaly, mam pro ne celkem slabost:-D
Moc pekny článek a fotky, jinak moc se mi libi přístup paní doktorky, resp. To co rekla, tim se zacnu asi take řídit. Myslim, ze mi bude mnohem lepe, kdyz si reknu, ze s nimi udelam nekomu radost v charitě nez abych se nesnasela za to, ze nedopnu dalsi kalhoty!:-D

6 Elis Elis | Web | 15. listopadu 2015 v 22:01 | Reagovat

Ať se dále daří Rezzy a díky za tip na knížku!:-)

7 matka matka | 16. listopadu 2015 v 14:20 | Reagovat

Jé, kokosky a plněné marmeládou,...to miluju :-)

ad.: "....Mně přišlo dobré to, že jsem mohla brečet a chovat se divně a neděsila jsem tím doma svoji rodinu...."

Ano, dcerka své potíže také nechce řešit se mnou, ale s "cizíma lidma".

Ale je dobré vědět : "Jsem schopna a ochotna kdykoliv svou dcerku podpořit a pokud jen trochu umím i pomoci.."

A tuším že i Vaše máma :-) To znamená, že na to nejste sami. A tím pádem i my, mámy, nejsme sami. Díky, že jste, holky naše.

8 Misanthrope Misanthrope | Web | 18. listopadu 2015 v 21:06 | Reagovat

Pěkný článek, píšeš moc zajímavě a tak jako čtivě.. a hlavně je vidět, že máš o čem psát, což je velké plus.

Jinak jdou dětem šachy? Mně by to přišlo skoro jako týrání, šachy jsou pro mě záhadou a dosud jsem nepochopila, jak to vlastně funguje :D.

9 Tucka Tucka | E-mail | Web | 20. listopadu 2015 v 15:44 | Reagovat

Hezký článek, kokosky miluju :3
Jinak na těch fotkách to všem dětem i Tobě moc sluší :)

10 Van Vendy Van Vendy | Web | 23. listopadu 2015 v 13:41 | Reagovat

Kokosky určitě chutnaly, prima sladký dáreček. A můžou být i jako vánoční cukroví, takže na vánoční pečení máš jeden tip a jestli můžu poradit, zkus je polít čokoládou, nebo jen namočit špičky.
Zaujalo mě, jak děcka hrají šachy a sedí u toho na zemi. Tohle bych asi nedala, jsem tak zvyklá na židli, že ze sezení na zemi by mě za chvíli mravenčily nohy. :D Ale je vidět, že se dobře bavíte a že to jde.
Palec nahoru musím dát doktorce, která ti poradila, ať kalhoty daruješ a koupíš si nové. To není vůbec marný nápad, uděláš radost někomu a uděláš radost sobě. Ber to tak. A tlustá nejsi, co sis zase vzala do hlavy. Že tě plácnu. :-)
Ty vánoční stromečky jsem viděla už v nejnovějším článku, zapomněla jsem je pochválit, tak to udělám teď - vypadají krásně, líbí se mi i barevné kombinace a působí opravdu svátečním dojmem. Pěkné i jako dárečky!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama