Přežiju víkend?

15. října 2015 v 18:48 | Rezzy




Děje se toho strašně moc a zároveň nic.

"Vy máte tady tyhle debaty ráda, že?" zeptala se mě doktorka, když jsem na skupinové terapii změnila téma na jiné světy a mimozemšťany. "Tak o tom třeba pište, lidi to rádi budou číst. Ale moc o tom takhle nepřemýšlejte. Myslím, že si tu psychózu sama ještě víc rozjíždíte."

Včera ke mně promlouval nějaký hlas. Vlastně toho moc nenamluvil, jen mě oslovoval... "Ančí, Ančí... Ančí..." Dnes ráno mi došlo, že je to možná znamení, že zemřu. Moje prateta a moje prababička se jmenovaly Anna. Už nejsou mezi námi.

Na denní klinice ve čtvrtky společně vaříme. Škrábala jsem zrovna brambory, když jsem se začala strašně bát toho, že nepřežiju víkend. Ale nevěděla jsem, komu a jak to říct. Poprosila jsem sestřičku o prášek na uklidnění. Doktorka mi ho povolila, ale ani se nezeptala, proč ho chci. Zrovna řešila důležitější věci. Jedna paní plakala kvůli hádce s manželem.

Šla jsem si lehnout na pohovku a usla jsem. Někdo mě opatrně přikryl dekou. O něco později se mnou někdo jemně zatřásl. "Terezko, už je oběd."

"Zdá se mi to... nebo se třeseš?" zeptala se jedna spolupacientka.
Položila jsem příbor a natáhla ruce před sebe. Třásly se. Celá jsem se chvěla.

Když máte svátek a blbou náladu, musíte se bohužel připravit na to, že přijde spousta gratulací a vy musíte na všechny odpovídat hezky s úsměvem a taky jste povinni vzít telefon a vést patnáctiminutový rozhovor se svojí babičkou, která by strašně ráda slyšela, jak se vám skvěle daří a jak je všechno super.

Proč nechci do nemocnice? Je to tam moc ponuré. A člověk nemá moc soukromí. Nemyslím si, že by mi tam pomohli víc než mi můžou pomoct moje psychiatrička a moje psycholožka. Nejvíce mi pomohli stejně na dětském a tam už nemůžu. A nechci, aby se doma ostatní museli starat o moje zvířata. A... chci být prostě doma. Ve svojí posteli. A tak.

Zítra na kliniku nejdu, jdu k psycholožce a nejspíš dostanu výsledky psychotestů. Jsem fakt zvědavá.

Děje se toho strašně moc a zároveň nic.

Děje se toho strašně moc a zároveň nic.

Děje se toho strašně moc a zároveň nic...

Prosím, napište mi, že přežiju víkend. A omlouvám se, jestli píšu nějak zmateně. Jsem teď zmatená docela často a dost.



 


Komentáře

1 Petra Lichožroutová Petra Lichožroutová | 15. října 2015 v 19:10 | Reagovat

Terezko,
víkend samozřejmě přežiješ, pokud si neublížíš Ty sama astejně zastávám názor, že bys měla být někde, kde Ti pomohou, i na úkor ztráty soukromí, lepší ztratit soukromí, než život.

2 Ellaria Ellaria | Web | 15. října 2015 v 23:26 | Reagovat

Rezzy, samozřejmě, že přežiješ víkend :-) Není se čeho bát, budeš s rodinou a vašimi zvířátky, pokud se trochu vylepší počasí třeba podniknete procházku, uděláš další krásné fotky, focení Ti moc jde :-) Neboj se :-)

3 robinsonka robinsonka | 16. října 2015 v 0:59 | Reagovat

Víkend přežiješ, neboj se. Prober svůj strach s psycholožkou, určitě ti s ním pomůže... V některých z předchozích příspěvků ti kdosi navrhoval, abys zkusila být v nemocnici přes týden a na víkendy bys byla doma na propustku. Myslím, že je to rozumný nápad, zkus to promyslet Rezzy... Ani nevíš jak s tebou soucítím, sama trpím  bipolárně afektivní poruchou a vím jak je někdy těžké přežít den.. Drž se..

4 Anežka Anežka | 16. října 2015 v 10:39 | Reagovat

Ahoj Rezzy, víkend určitě přežiješ! Věř tomu, že ano! Jinak pořád nerozumím tomu, že se tak vyhýbáš té nemocnici - ty stavy co teď prožíváš přeci musí být stokrát horší než časově omezená ztráta soukromí a cizí postel? Jinak s tím, že ti víc pomůže psycholožka a psychiatrička...nevím, nevím, přijde mi, že se v tomhle trochu obelháváš. Víš proč ti nemůžou, podle mě, doopravdy pomoct? - Nejsi k nim upřímná, protože kdybys byla, kdybys jim přesně a pravdivě popsala jak se cítíš, tak by tě tam samozřejmě poslali bez ohledu na to jestli bys chtěla nebo ne. A ty to moc dobře víš a proto si dáš před nimi pozor, na to co jim, řekneš a co ne, ve snaze se té nemocnici vyhnout. Je velká šance, že se pletu, v tom případě se omlouvám, ale mám s tímhle přístupem hodně zkušeností a vím, že je totálně k ničemu. Tímhle způsobem se ta hospitalizace jenom oddaluje, zbytečně se prodlužuje pacientovo trápení a pocity osamělosti. Ale možná si to představuju horší než to skutečně je, jestli věříš, že si pomůžeš sama, tak ti přeji hodně sil, ať to zvládneš!Jinak na mě zajímavě zapůsobila první věta doktorky - "nepřemýšlejte nad tím, tím si tu psychózu rozjíždíte, ale klidně o tom pište." Moc by mě zajímalo jak se dá o něčem psát aniž by se nad tím muselo přemýšlet :D.

5 Melly Melly | Web | 16. října 2015 v 11:37 | Reagovat

Rezzy, víkend přežiješ:) Neboj se:)
Povídka zní jako docela fajn nápad, pokud ti to teda nebude dělat hůře na tvou nemoc...
Drž se a zvládni ten víkend:) Buď s mamkou, brášky, zvířátky, uvidíš, bude to fajn:)

6 taky "blázen" Franta taky "blázen" Franta | 16. října 2015 v 21:01 | Reagovat

No jestli je pro tebe lepší tohle snášet než nemocnice, tak jsi na tom ještě dobře. Znám i stavy kdy se člověk do tý nemocnice vyloženě těší, na to, až do něj napumpujou něco, co ty zatracený hlasy a hnusný halucinace s dávno mrtvýma, aspoň na pár minut umlčí. Ten stres při křečích z mě dokázal připravit o veškerý možný vitamíny a živiny z jídla až jsem kolikrát začal dvojitě vidět. To jsem byl za nějaký ty vitamíny a ionty do žíly, rád. No drž se holka, bojuj jak se dá, ale nedělej zbytečně frajerku,

7 Van Vendy Van Vendy | Web | 17. října 2015 v 0:56 | Reagovat

Mě by zajímalo, kdybys o tom psala, jestli bys tu psychózu opravdu rozjížděla, nebo ji naopak tímto způsobem nějak ukočírovala. Ale v tom se až tak dobře nevyznám. Takže,raději zkus takto nepřemýšlet a drž se toho, co je skutečné, skutečného světa kolem tebe.
Ohledně hlasů zemřelých příbuzných - jseš si vědoma, že jde o tvé příbuzné a o lidi, kteří zemřeli. To je dobré znamení. Ty hlasy si nepřipouštěj, ber to prostě jako sen. Sny mohou být někdy pořádně živé, ale pořád jsou to jenom sny.
Ty jsi skutečná, stejně jako vaši, a králíček a pejsek Tristan a tvůj pokojík.
Víkend přežiješ. Vem si to takto - proč bys ho neměla přežít. Je to jen víkend, jsi doma, s vašima i s pejskem.

8 Minia. Minia. | Web | 17. října 2015 v 11:08 | Reagovat

Určitě přežiješ. Není důvod toho, aby ses měla bát. Snaž se na to nemyslet a třeba mysli na ty zvířata, co máš doma a potřebujou tě, takže je nemůžeš opustit. :)

9 saorisse saorisse | Web | 17. října 2015 v 16:26 | Reagovat

Terezko...posílám ti sílu..po přečtení předchozího a tohohle článku mě vážně mrzí, jak se pořád cítíš a co zažíváš. Ale věřim, že to bude lepší. A rozhodně vím, že víkend přežiješ! Co zkusit se vážně víc vypisovat? Vypisovat svoje stavy, kdykoliv tě přepadnou? Teda jestli na to zbývá síla...
Myslim na tebe, i když zrovna nejsem na tvym blogu.

10 hm hm | 18. října 2015 v 6:36 | Reagovat

Ja sa zas obavam ze prezijem vikend. Pretoze nechcem mat svoj zivot a nemoze byt taky ako chcem. Ty si mozno stastna aj takto. Chapem bat sa o zivot je nieco ine a viac nez byt nestastny. Mne pomaha jedna vec- viera. Ale nie moja  v nieco vyssie. Ani nie moja v seba. Ale viera inych kudi vo mna. To mi dava silu pomyslat na to ze je to fakt, skuticnost. Ze je to pravda, ze naozaj mam na to. Ze mam nadej. Ale nie tak, ze ,,ked si budes hovorit ze to nezvladnes tak to nezvladnes'' z toho sa len citim vinna a nanic. ani nie ,,ty si tu psychozu sama privadzas'' (co je podla mna logicky nezmysel). Ale skor nieco ako ,,mas na to zit bez liekov.'' zacina to vyzerat, ze kazdy ti povie to co sa mu hodi aby si robila. Otravuju ich tvoje mimozenstanske uvahy tak ta od nich odhovaraju. Aj ked vies ono to je celkom psycho povazovat nieco nerealne (mimozemstanov) za realne. To si mozu dovolit len intelektualovia mimo podozrenia psychiatrickej choroby...chapes...radsej trocha diplomacie, nerozpravaj veci ktore im nedovolia ti dat vacsiu slobodu...potom sa nestazuj...ja tiez kolko krat trpim nepochopena ale ta cena...nechaju ma tak...treba bojovat...len zas mna tiez napadaju divne myslienky ale beriem to tak ze ako moje telo nie je dokonale aj moj mozog vie vyprodukovat blbosti a nevenujem hlupostiam pozornost. Beriem to len ako statisticku chybu. Preco ked ta napadnu tie veci o ufonoch, to povazujes za realne? Preco si nepovies ,, viem ze to nerealne takze ups chybicka se vloudila no a co hlavne je ze viem ze nema cenu to rozvijat'' a rozpravaj namiesto toho napr o pocasi. Ked to pojde takto dlho aj tak prinutia to tak robit (podla mna logicky) akurat budes trpiet tym dlhsie cim dlhsie sa nebudes vediet prisposobit a budes robit zo seba cvoka... Tak porozmyslaj ci sa ti neoplati viac utnut to hned na zaciatku...kym ti to zvrza buducnost...nemusis ist do skoly ale toto je moc.

11 Ronnie Ronnie | Web | 18. října 2015 v 9:45 | Reagovat

Víkend přežiješ jen tehdy, pokud si to sama sobě řekneš. Sama k sobě si řekni, že to nic neznamenalo. Musíš být v tomhle silná, život je krutý. Hodně štěstí.
Heyký den xxx

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama