"I´m fine"

21. září 2015 v 18:58 | Rezzy





Ahoj všem!
Jak začít? Asi to napíšu úplně jednoduše a stručně. Včera večer v posteli jsem asi půl hodiny hystericky brečela, asi mě slyšel taťka, řekl to mamce a ta mě šla uklidnit. Dneska jsem šla s mamkou k doktorce a vzhledem k tomu, že se mi zase rozjíždí halucinace a bludy, přidala mi léky a řekla, že asi zvolíme možnost B, což je invalidní důchod. Takže do školy nejdu. Řekla mi něco v tom smyslu, že se od čtrnácti trápím, že jsem statečná, že jsem zvládla maturitu, ale že by to chtělo po tom všem ještě další půlrok nebo rok klidu. Že bych neměla dělat ani žádnou brigádu, nic, prostě prášky a terapie, terapie, terapie a nabírání sil.

Na jednu stranu se mi ulevilo, na druhou stranu se bojím toho, že se lidi budou ptát, proč jsem v invalidním důchodu, proč se nevzchopím, proč se nesnažím atd., protože někteří lidi to prostě nechápou. Doktorka řekla, ať na to kašlu, ale to se lehce řekne... vždycky se najde nějaký idiot, který člověka dokáže pořádně rozhodit...

Začala jsem vyplňovat různé papíry k tomu důchodu a hledat potvrzení o studiu atd., vůbec se v tom nevyznám, ale rodiče mi pomáhají, tak snad to všechno zdárně vyřídím. Ještě, že je mám. Jsou mi velkou oporou.

A jestli byste si chtěli přečíst i něco pozitivnějšího, tak můj králíček je naprosté zlatíčko a pejsek by si s ním pořád chtěl hrát, očmuchává ho, opatrně ho olizuje, dneska jsem je měla na chvíli oba dva v posteli a bylo to fajn. Ale zatím jsem pro králíčka pořád nenašla jméno, tak jdu teď projíždět kalendáře a internet. A zítra udělám králíčkovi nějaké hezké fotky.

Nemám náladu nic dalšího psát, myslete si o tom, co chcete, klidně mi napište, že jsem rozmazlená, že jsem kráva, že jsem slaboch a nevím co ještě... Ale jak se říká... Kdo nezažil, nepochopí... Tahle psychická onemocnění jsou pěkně svinská...

Mějte se krásně a doufám, že se vám daří!
Vaše ubrečená Rezzy.

It's me when i see my crush with another girl😂
 


Komentáře

1 Luci Luci | E-mail | Web | 21. září 2015 v 19:19 | Reagovat

My jsme doma měli králíčka Karla a byl to můj miláček ♥ Věřím, že vybereš dokonalé jméno a z králíčka se stane tvůj věrný společník :) Mrzí mě, že to tak dopadlo... Do školy ses celkem těšila a tak... Ale pokud ti to třeba pomůže :( Jsi moc silná - procházíš si tím už tak dlouho a pořád se držíš, bojuješ o lepší život dál :) Máš můj obdiv :)

2 Petra Lichožroutová Petra Lichožroutová | 21. září 2015 v 20:06 | Reagovat

Rezzy, hlavně se netrap tím, ajk to dopadlo, je spousta možností, co se dá dělat, ale hlavně poslouchej lékaře, odborníky a rodiče, zaměř se na zvládnutí své nemoci, aby bylo vše pod kontrolou a Ty jsi později mohla žít dle svých snů a představ, ono nic neuteče, získáš zkušenosti, nadhled!!! Opatruj se a raduj se ze zvěřince.

3 Amelie Amelie | Web | 21. září 2015 v 22:23 | Reagovat

Jsi úžasná, úžasná, úžasnááá a statečná. A skvělá právě taková jaká jsi! Ber to jako fakt a netrap se tím, lepší je přijmout skutečnost a zbytečně se tím netrápit, je to tak a konec. Nejsi o nic míň než jiní ani se za to netřeba stydět, naopak, buď na sebe pyšná, že boj s tou potvorou zvládáš, není to vůbec jednoduché!

4 bells bells | Web | 22. září 2015 v 8:13 | Reagovat

Rezinko....nikdo normálně smýšlející, by  o Tobě nikdy nemohl napsat ty hnusy co jsi vypsala!!!!...naopak Ty si zasloužíš neskutečnou úctu za to všechno co dokážeš vydržet!!!....spousta lidí si neustále ztěžuje a trápí se naprosto nepodstatnými věcmi....tíhu tvých problémů by asi nikdy neunesla...ale ty stále krásně bojuješ a já opravdu věřím, že ten potřebný klid určitě najdeš!!...asi to nebude hned, asi to bude vyžadovat dost práce....ale ty to dokážeš....a školy budou vždy a pořád...není důvod to úplně zatracovat...jen se ted prostě soustřed na sebe!:-)....máme tě všichni moc rádi....jsi úžasná!!!!:-)...a pozdravuju zvířátka:-)

5 Melly Melly | Web | 22. září 2015 v 10:02 | Reagovat

Vůbec si to tak neber! Vlastní hlava nám umí udělat pěkné peklo... odpočívej, choď na terapie a hlavně se drž pohromadě:) Však určitě nějak vybalancuješ a hlavně najdeš cestu k tomu, abys byla šťastná :) Ostatní lidi neřeš (vím, je to těžké, sama to asi moc dobře neumím) - rodina tě podporuje a to je důležité... Vůbec si nemyslím, že bys byla rozmazlená a kdo si to myslí, tak tomu prostě akorát nerozumí a tedy jeho názor není relevantní:)

6 Ellaria Ellaria | Web | 22. září 2015 v 23:53 | Reagovat

Milá Rezzy, článek jsem přečtla jedním dechem, v posledních dnech jsem na Tebe moc myslela, jak to zvládáš, jak se Ti daří a zda jsi na škole spokojená.
Musím ti říct hned několik věcí. Prvně mám pochopení pro tvé pocity (sebe)ponížení a neschopnosti, také jsem to zažívala. Ale reálně vzato (a to je druhá věc) se nemáš vůbec zač stydět nebo se z něčeho obviňovat. Jak jsi psala několikrát - zkusila jsi to! I přes všechny trable, co tě provází ses odvážila přihlásit na VŠ, na kterou jsi se úspěšně dostala a pokusila ses studovat. Ale momentálně to nejde a přeci nebudeš týrat sama sebe! Nic se přeci neděje, dnes nejsme limitováni a studium můžeš zkusit za několik měsíců či let znovu, budeš li mít chuť :) Teď si odpočineš a pustíš z hlavy všechny situace (škola), co tě poslední měsíce stresovaly a tím vyčerpávaly.
Hloupí lidé byli, jsou a budou. Vždy se někdo najde a nesmíš si z něj nic dělat; lépe se to říká, než dělá, ale skutečně to tak je. Psychické nemoci mají "nevýhodu", že nejsou vidět. Nachlazení a horečky si všimne každý a může tě politovat, ale co se děje v myšlenkách netuší a mohou tak snadno odsuzovat. Kdyby si prožili den ve tvé kůži hned by mluvili jinak a obdivovali tě. Věnuj svou pozornost a energii moudrým, jako tvým rodičům, kteří ví jak je to složité a stejně dobře ví, že se nevzdáváš a snažíš.
Už má králíček jméno? :)

7 Sandra Sandra | Web | 23. září 2015 v 15:58 | Reagovat

chúďatko!:( ja len dúfam,že to nepotrvá toho pol roka alebo až rok,dúfam,že sa z toho dostaneš čo najrýchlejšie a bude ti lepšie!:(
neboj,sme tu pri tebe.:)♥

8 Allex Allex | E-mail | Web | 23. září 2015 v 18:11 | Reagovat

Opravdu ti přeju, aby Ti bylo líp! Je super, že máš někoho, kdo Ti pomáhá. Je pravda, že někteří lidé to nechápou, je to s nima těžký, snaží se na ně kašlat. ;) Tak pak děj určitě vědět, jak se králíček jmenuje. :)
A neboj, nemyslím si, že jsi rozmazlená apod. ;))
Ať je Ti lépe!!! ;)) :)

9 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 23. září 2015 v 18:36 | Reagovat

Kočičko nejsi žádná kráva, něco takového o sobě nikdy neříkej. Jsi úžasná a hodná slečna!

A paní doktorka má pravdu. Vykašli se na ty, kteří by tě nějak ponižovali kvůli invalidnímu důchodu, neřeš je. Já mám bráchu, který je nějak od 28 (+-) v invalidním důchodě také kvůli psychice..
Dneska naše učitelka řekla "koho by proboha zajímalo, co dělám.Už vidím, jak mě někdo sleduje, jak vysávám. Lidi mají jiné věci na práci." Tak jsem si na tebe vzpomněla..na jednu stranu má učitelka pravdu, ale na druhou, když si to sama nezažila, tak neví, jaké to je.
Já měla králíčka a dala jsem mu jméno Šmudlík. :D ♥
Měj se krásně a hlavu vzhůru!! :-)

10 Infinity Infinity | Web | 23. září 2015 v 19:57 | Reagovat

To je tak silnej článek. Moc ti přeju, aby ses držela a dostala se z toho nejhoršího, protože tohle musí být hrozně těžké. :(
Já ale věřím tomu, že jsi silná a budeš zase šťastná. ♥
Na nějaký idioty kašli, nejdůležitější jsi teď ty a aby jsi byla v pořádku. Posílám spoustu síly a pozitivní energie.

11 Van Vendy Van Vendy | Web | 25. září 2015 v 12:35 | Reagovat

'Už jsem ti to psala v posledním komentáři, je to škoda, ale není to konec světa, věci se dají řešit i jinak. Že se lidi budou ptát, s tím počítej, je to v jejich přirozenosti, stejně tak uslyšíš i negativní řeči, prostě je přejdi. Oni neznají tvé problémy a ty nejsi povinna jim je na potkání vysvětlovat. Hlavně na sobě pracuj, ať se uzdravíš, taková pěkná mladá holka! Abys ty svoje úzkosti a bludy srazila na minimum (když už ne úplně odbourala), prostě tak, abys je zvládala.
Králíček je opravdu hezký a myslím že i pejsek z něj byl nadšený. Vlastně, nadšená.
A máš pravdu, fotky s králíčem se musí povést snad pokaždé!

12 Elis Elis | Web | 26. září 2015 v 14:35 | Reagovat

Pane jo, já jsem měla také jedno nepříjemné období, kdy jsem jediné co jsem byla schopna dělat ležet a koukat do stropu, naštěstí to halucinacím nikdy nevedlo, často jsem přemýšlela o odborné pomoci, ale myslím, že mamka by nepřekousla, že její holka je v depresi. Každopádně tohle období už odeznělo a já ti držím opravdu palce, a mysli na to, že máš spoustu přátel ( i těch blogových), kteří na tebe myslí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama